Jdi na obsah Jdi na menu
 


NH - odvětví, ukazatele, mezinárodní obchod

23. 8. 2009

Národní hospodářství 

bylo řečeno: ekonomika (objem produkce) státu, celé země = hospodářství všech podniků, domácností, státních institucí

znázornit okolí podniku + (rozšíření) mezinárodní vztahy, růst konkurence, rozvoj informační technologie, internet, posílení marketingu

koloběh peněz v ekonomice státu

NH tvoří milióny obyvatel, statisíce organizací (jejichž náplň hlavní činnosti je různorodá, ale lze je rozlišit na určité oblasti – odvětví

OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činnosti = uspořádání podniků pro účely státní statistiky a opatření vlády (další informační závazky vůči OSN, MMF), zavedeno v r.1994, (respektuje ve světě různé chápání užitečnosti pracovních činností) Obecně je klasifikovaná činnost dána kombinací práce, výrobní techniky, informační sítě, materiálů, výrobků a vede k vytvoření specifických výrobků nebo výkonů (služeb). Každá položka zahrnuje seskupení stejnorodých činností na příslušném stupni třídění.

odvětví NHvýroba (dobývání nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, rybolov a chov ryb), obchod, služby (opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, pohostinství a ubytování, doprava, skladování, pošty a telekomunikace, peněžnictví a pojišťovnictví, činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj), veřejná správa (veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení, školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, ostatní veřejné a sociální a osobní služby

nahlédnout přehled, charakteristika jednotlivých oddílů OKEČ

sektory NH (dle blízkosti k přírodním zdrojům, znázorňuje stupeň rozvoje společnosti) – primární (zemědělství, těžba), sekundární (zpracovatelský průmysl, stavebnictví), terciární (služby, obchod, peněžnictví, školství), kvartární (věda a výzkum)

 

velikost podniků -velké, střední, malé (střední a malé rychleji reagují na potřeby trhu)

mají různý podíl na tržbách, na výrobě, na zaměstnanosti

vyhledat, nahlédnout Czech Top 100 – podle velikosti tržeb, zisku, produkce...

postavení na trhu (počet a velikost firem v odvětví, povaha výrobku, vliv na cenu) –

dokonalá konkurence - Na trhu působí řada malých firem a žádná z nich nemá podstatný podíl na trhu. Žádná firma nemůže ovlivnit cenu výrobku na trhu. Výrobek je stejnorodý a spotřebiteli je jedno, od které firmy pochází. Vstup do odvětví pro další firmy je poměrně snadný. Je zde možno dosáhnout značného zisku,

monopol - Jedna firma dodává na trh celou produkci odvětví, její výrobek je jedinečný, může si určovat cenu na trhu a vstup ostatních firem do odvětví je značně nesnadný (kartel, syndikát, trust, koncern),

oligopol - Na trhu se setkává řada menších firem, z nichž některé mají významný podíl na trhu a mohou ovlivnit cenu. Výrobek může být stejnorodý (cement, vápno) nebo různorodý (pivo různých značek). Vstup do odvětví.

monopolistická konkurence – Na trhu je větší množství malých astředních firem, které se liší od dokonalé konkurence tím, že mají diferencované výrobky. Zákazník zde platí za značku.

 

globalizace – propojování světa zásluhou telekomunikací, dopravy, mezinárodního obchodu, kulturních a sportovních událostí

 

internacionalizace – základ globalizace – rozšíření podnikání přes hranice, viz opatření v mezinárodním obchodě

 

 

ukazatele vývoje/výkonnosti NHpro sledování vývoje, orientaci ve zprávách

hrubý domácí produkt – klíčový ukazatel vývoje dané ekonomiky,

- představuje objem produkce (statků a služeb), které vyprodukovalo národní hospodářství za 1 rok,

- vyjadřuje se v penězích

vývoj HDP (růst, pokles) se charakterizuje pomocí přírustku v jednotlivých letech (statistické tabulky obsahují údaje – čtvrtletní sledování)

xxx

Výkonnost NH závisí také na schopnosti vyvážet – sledují se příjmy z vývozu a výdaje na dovoz, ukazatel se nazývá obchodní bilance, je obsažen v platební bilanci, protože stát má i další příjmy a výdaje (turistika, kultura, zahraniční investice, splácení a poskytování úvěrů...)

Platební bilanci lze strukturovat horizontálně nebo vertikálně. Vertikální struktura člení platební bilanci na položky kreditní a debetní. Kreditní položky představují příliv peněz (případně jiných ocenitelných statků) do ekonomiky, tzn. zvýšení nabídky devizy. Naopak debetní položky představují odliv peněz a tedy zvýšení poptávky po devizách. Horizontální struktura se skládá z následujících položek (účtů):

  1. běžný účet

    1. obchodní bilancevývoz a dovoz zboží

    2. bilance služebvývoz a dovoz služeb

    3. bilance výnosů – příjmy a jiné kompenzace tuzemcům ze zaměstnání v zahraničí a cizozemcům ze zaměstnání v naší zemi, příjmy a výdaje související se zahraničními investicemi (zejm. úrok, dividenda a reinvestovené zisky).

    4. bilance běžných převodů – transakce, které nevedou ke vzniku závazků či pohledávek ve vztahu k zahraničí.

  2. kapitálový účet

  3. finanční účet – přímé a portfoliové zahraniční investice, finanční deriváty a ostatní investice

  4. účet chyb a opomenutí – odchylky zapříčiněné neúplností informací o zahraničním obchodu

  5. změna devizových rezerv

 

xxx

další ukazatel – nezaměstnanost.Domácnosti dodávají podnikům práci – jednotlivci jsou zaměsnáni, ale ne všichni pracují (jsou zaměstnáni)

druhy nezaměstnanosti

dobrovolná (důvody: nízká mzda, vzdálenost, cestování...)

nedobrovolná (důvody: nedostatek pracovních míst, vývoj techniky – rekvalifikace)

 

míra nezaměstnanosti = počet (evidovaných) nezaměstnaných / počet zaměstnaných, nezam.

 

míru evidované nezaměstnanosti. Zdrojem dat o počtech neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Míra nezaměstnanosti je počítána jako podíl (v %) kde v čitateli zlomku je počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli celkový počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) plus počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (klouzavý roční průměr). Do počtu zaměstnaných se nezapočítávají ženy na další mateřské dovolené.

 

 

Inflace je obecně definována jako růst cenové hladiny, tj. charakterizuje míru znehodnocování měny v přesně vymezeném časovém období.

- přináší pokles kupní síly peněz

míra inflace vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct posledních měsíců proti průměrné cenové hladině dvanácti předchozích měsíců. Tyto tzv. klouzavé průměry jsou počítány z bazických indexů spotřebitelských cen s cenovým základem prosinec 2005 =100. Vyjadřují tendenci vývoje cenové hladiny oproštěnou od sezonních vlivů.

 

 

státní rozpočet je plán finančního hospodaření státu,Příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou centralizovány do peněžního fondu, který soustřeďuje státní finance.

Příjmy do státního rozpočtu

  • daně, cla, poplatky

  • dotace, podpory, dary

  • prodej zpoplatněných statků a služeb

  • půjčky od státu

  • pojistné na sociální zabezpečení

  • státní dluh

Výdaje ze státního rozpočtu

  • sociální účely

  • zdravotnictví, školství, kultura, armáda, státní správa (soudy,úřady,policie)

  • transferové platby a subvence - podpory domácnostem a firmám, přesun peněz od plátců daní k příjemcům plateb

  • platby na úhradu půjček (přímé půjčky od banky nebo ve formě prodeje státních obligací soukromým sektorem

  • splátky státního dluhu

přehled ministerstev

 

 

 

 SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ (subjekty – FO,PO, stát –při realizaci stát.zakázek))

Mezinárodní obchod

 (ad globalizace…  mezinárodní vazby – jsme součástí evropské i světové ekonomiky)

charakteristika některých zemí (čím jsou známé)

(Podstata – čeho vyrábíme nedostatek – je třeba dovézt, čeho vyrábíme nadbytek – vyvézt, vyhlídky na zisk-zámořské objevy-zájem o financování X přistěhovalectví)

základní důvody vzniku MO

·         rozdílné surovinové bohatství (stromy, nerosty)

·         rozdílné klimatické a přírodní podmínky (ovoce, turisté)

·         vhodné domácí podmínky pro rozvoj určitých výrob (tradice)-perské koberce, poznávání společností (kultur)

další důvody (ekonomické,kulturní,politické)

·         komparativní (srovnávací-poměrné) výhody (jednomu státu se vyplatí specializovat se na některé - levnější a efektivnější výroby (produkty), za které dostane víc peněz než za jiné produkty, i když by to také uměl. A druhý stát bude vyrábět „tento“ jiný výrobek, za který dostane prostředky (od prvního státu) pro nákup zboží od prvního státu…)…

·         stav vnitřního trhu (neúroda, nadbytek výroby – neprodané doma vyvézt, dovážet kvůli rozšíření nabídky) – aktuální situace na domácím trhu

·         politické důvody (vztahy jen s některými zeměmi, př.ČRxKuba), přátelství, historie…

 

 

Mezinárodní obchod v České republice  (STRUKTURA M.O.) 

zbožová skladba („s čím“) – zboží, služby, práva (licence, leasing)

vývoz: auta, pivo, sklo, keramika, potraviny...

dovoz: ropa, plyn, stroje, auta...

teritoriální skladba („s kým“) - státy s vyspělou tržní ekonomikou (státy EU), rozvojové země, země s tranzitivní (přechodovou) ekonomikou (vč.SNS)

 

optimální skladba  je třeba vyvážet hotové výrobky (než stroje, suroviny), vyvážet výrobky vyrobené z domácích surovin, vyvážet výrobky s velkým podílem kvalifikované práce, dovážet technologie a techniku (pro modernizaci)

 

 FORMY M.O. – import , export, reexport

import (dovoz) – přímý: tuzemský výrobce nakoupí PŘÍMO od zahraničního obchodníka,  nepřímý: tuzemský výrobce nakoupí NEPŘÍMO od tuzemského obchodníka – dovozce (prostředníka, musí zaplatit marži)

export (vývoz) – přímý: tuzemský výrobce prodá PŘÍMO zahraničnímu obchodníkovi (je třeba znát zahraniční trh, vhodné pro dlouhodobý odběr), nepřímý: tuzemský výrobce prodá NEPŘÍMO přes tuzemského obchodníka – vývozce (provádí průzkumy…)

reexport (vývoz dovozu) – přímý: nakoupeno v zahraničí, prodáno do zahraničí, nepřímý:nakupuje se v zahraničí, uskladní se v tuzemsku, prodává se do zahraničí

 

Zahraniční Obchodní (a měnová) politika (v M.O.) - představuje souhrn zásad, které řídí ekonomické vztahy s jinými státy. Zabývá se:

-         rozložením vztahů a vazeb mezi státy,

-         ovlivňováním struktury m.o.,

-         tvorbou institucí, pro rozvoj vztahů v m.o.

 

Organizace – mezinárodní, národní (parlament-zákony, vláda a ministerstva-vyhlášky, ČNB-opatření ve směnárenské činnosti )

Mezinárodní měnový fond(organizace přidružená k OSN, sídlo – Washington, 185členů, r.44) úkoly-usnadňovat spolupráci v oblasti měnových soustav, zajišťovat stabilitu kurzů, podporovat státy s finančními problémy, poradenské služby

Světová banka(pro obnovu a rozvoj, poradenství,                                                               ) úkoly-poskytovat půjčky (splatnost 15let) na konkrétní projekty (doprava, energetika, zemědělství, telekomunikace, ŽP), chránit investory v rozvojových zemích (živelné pohromy, války), poskytovat půjčky (splatnost 40let) nejchudším zemím, poradenské služby

 

Světová obchodní organizace(                                                                                                 ) úkoly-uvolňování světového obchodu – odstraňování překážek v obchodech mezi státy (snížení cel, ochrana práv duševního vlastnictví, služeb)-řada pravidel – určování původu zboží, výpočty cel, zásady v obchodním styku. Nejvýznamnější zásada: doložka nejvyšších výhod (dohoda mezi dvěma členy platí automaticky i pro ostatní

 

 

 

Směry obchodní politiky (chránit či nechránit vnitřní trh před světem?)

– použít zásahy státu = Protekcionismus

a)      chránit tuzemské výrobce před světem, před konkurencí ze zahraničí (clo, kvóty)

b)      podporovat tuzemské výrobce při prosazování v zahraničí (na zahr.trzích) – subvence, úvěrování vývozu

- omezovat zásahy státu = Liberalismus

a)      omezovat zásahy státu do hospodářství, do zahraničního obchodu

b)      odstraňování překážek, které omezují pohyb zboží a služeb (mohou obchodovat všechny podniky, zavedení směnitelnosti koruny)

 

Prostředky obchodní politiky (pro optimalizaci výroby – využití výrobních faktorů) = opatření, jimiž stát (státy) zasahuje do M.O. v zájmu rozvoje vlastní ekonomiky

Jednostranná opatření – z rozhodnutí státu

1.aktivní ( u vývozu) - podpora konkurenceschopnosti domácího zboží na zahraničních trzích

=poskytovat informace o podmínkách ..., podporovat vývoz výhodným financováním (úvěrování), zajišťovat pojištění

 2. pasivní (u dovozu) - ochrana domácího trhu

=cla (peněžní dávka, vybírána státem při pohybu zboží přes hranice (dovnitř); množstevní kvóty, licence (povolení), normy a další předpisy (certifikáty

Vícestranné dohody - opatření 3. smluvní =dohoda, smlouva mezi dvěma státy, mezi více státy (=vyšší stupeň spolupráce mezi státy) - tzn. vznikají mezinárodní organizace

preferenční dohody


MO přináší výhody, ale také nevýhody. Je třeba chránit - podporovat domácí podniky, popř. omezovat obchodní vztahy.

OSN (zajišťovat mír, bezpečnost, rozvoj, spolupráce v ekonomické, sociální, kulturní oblasti) a její odborné organizace OSN – IMF (mezinárodní měnový fond), WTO (světová obchodní organizace), ILO (mezinárodní organizace práce)

stále podrobnější dohody – odstraňují překážky vzájemného obchodu, ve stále větší míře

-sladění vztahů tří ekonomických center (Evropa, Severní Amerika, Japonsko) (OECD=organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, 30 států světa – ČR je členem od r.96)

 

FÁZE integrace (=spojování do větších celků na základě stále podrobnějších smluv)  -

1.pásmo volného obchodu - mezi členskými státy (navenek vůči třetím státům vystupují individuálně)

(GATT-dohoda o volném obchodu (pohyb zboží, služeb, kapitálu, pracovních sil) – společný trh)

2.celní unie – mezi členy jsou zrušena cla, vůči nečlenům se uplatňuje stejná obchodní politika

((((

Mezinárodní integrace (je těsná splupráce až závislost) přináší -

(VÝZNAM - výhody: rozšíření trhu, na kterém je možné nabízet výrobky a služby – zvýšení výroby (pokles nákladů na 1ks)

komparativní výhody

zvýšení kvality a technologické úrovně výrobků (díky ostřejší konkurenci)

 ))))))

nám nejblíž je integrace v Evropě

EVROPSKÁ UNIE společenství států, se společnými řídícími orgány (zvyšující se pravomoci)

N, F, I, Be, Ne, Lux, + Dánsko, VB, Irsko + Šp., Port., Ř + r.95 Fin.,Šve, Rak.

r.2004 Česká rep., Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Kypr, r.07 Rumunsko, Bulharsko, kandidáti – Turecko, Chorvatsko, Makedonie

cíl (důvod vzniku) - hospodářská spolupráce

3.mít společný trh (volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob – 4svobody), nejsou cla, kvóty – obchod uvnitř EU není MO

4.mít společnou měnu (hospodářská unie) – ve většině států od r.2002 (ideální stav ještě není) - Evropská centrální banka - jednotná měna - EMU - bezhotovostní platební styk,  EURo - hotovostní platební styk

 5. politická unie (úplná unie) - zahraniční politika, obranná, bezpečnostní, vnitřní

(federace - těsnější vazby X konfederace)